Kdo jsme

Matsu – japonsky borovice

V jihovýchodní Asii je borovice symbolem vnitřní síly, principu yang, nejhlubších zdrojů ducha, jeho vznešenosti, vzdělanosti, dlouhého života (je stále zelená) a stálého růstu, odolnosti (roste i tam, kde jiné rostliny hynou), díky hlubokému kořenu (tradice, stabilita, základní principy – v době mělkých a povrchních bojových sportů obzvlášť podstatné) ji nelze snadno vyvrátit, větru uhne, ale nezlomí se. Je dokonce i symbolem věrnosti – jehlice vyrůstají a opadávají ve dvojicích.

Učitelé

Lukáš Rendl
ročník 1972
cvičí od roku 1986
Life Planner, předseda KK Matsu

Byl jsem vržen do školního kolektivu, nikdo se mě neptal. Vždy mi vadilo bezpráví, pral jsem se hodně a dobře. Šlo o to, vymyslet lepší pákostroj a dostat soupeře na lopatky. Když vás pak napadl zezadu zbaběle znovu, položili jste ho zase a měl strašnou potupu. Šlo mi to tak dobře, až mě to chvílemi i bavilo. Ve čtvrté třídě mi sice šesťák, nebo to byl sedmák?, zlomil páteř, ale se zlomenou páteří žít lze, s ohnutou nikoli. Tak jsem se pral dál, až do sedmičky. To nastala pohroma. Mužné zápolení začalo být vytlačováno zbabělými údery. Nadávat na neférovost situace je snazší, než se sebou něco dělat, tak mi to vydrželo až do osmé. Pak už to nešlo dál. V tradičním karate se nejprve učíme rovně stát, jinak to neumím, s prasklou ano, s ohnutou ne, tak tady mě máte.

Daniela Rendl
ročník 1974
cvičí od roku 1996
socioterapeutka – domácí násilí, studentka FSS MU, tč. na rodičovské dovolené

Se čtyřmi malými dětmi jsou vypjaté situace má žitá každodennost. Skrze karate mohu být vlídná, klidná a pečující. Neznám nic důležitějšího než zodpovědnost. Zodpovědnost za druhé, ale především sama za sebe. Sílu k zodpovědnosti získávám skrze drobné výzvy a nepříjemnosti, kterým neuhnu - a cvičení karate mi dává míru toho, co je důležité.

Trénovat děti znamená nikdy si do dojo nepřinést vlastní trable, protože děti vždy násobně vrátí, co dostanou. Současně málokdo umí prožít radost okamžiku stejně jako ony. A na cestě není než přítomný okamžik.

Mirek Veselý
ročník 1978
cvičí od roku 1991
systémový administrátor, DHL IT Services

Bojovým uměním se věnuji od roku 1991. Prošel jsem vícero styly, získával zkušenosti a hledal, kde se mohu opravdu učit umění boje. Měl jsem několik neskromných požadavků: Musí to fungovat, být nezávislé na věku, aktuální fyzické kondici, a musí mne to všestranně rozvíjet. V Matsu jsem našel ještě mnohem víc, opravdové přátele, upřímnost a prostředí, kde můžu být sám sebou. Kdo z vás to má? :-)

Filip Král
ročník 1988
cvičí od roku 1998
Infrastructure Delivery Specialist, DHL IT Services

Ryzí odchovanec oddílu Matsu. Díky cvičení karate lépe poznám sám sebe, odhadnu své hranice a posunu je dál. Nepotřebuji medaile ani poháry, a přesto vím, že se zlepšuji. Kromě karate běhám (silnice i trail), plavu a jezdím na kole (MTB), takže vlastně triatlon. Rád si dám dobré jídlo a hlavně čaj. V zimě si užívám sjezdové lyžování. Stále v dobré náladě.

Monika Stránská
ročník 1990
cvičí od roku 2004
asistuje na dětských trénincích

Vyzkoušela jsem v dětství mnoho sportů, ale až v Matsu jsem zůstala až do teď. Pochopila jsem totiž, že karate není sport, ale je to cesta. Nejde o výsledky, které by ode mě očekávalo okolí, ale o posun mě samotné dál. Ráda cestuji a poznávám rozdílné kultury, životní styly a jídla. Jsem ráda v kontaktu s přírodou, běhám, jezdím na kole, lezu, odpočívám :-) Karate pro mě není jen fyzické vybití, ale i dobrý kolektiv, zlepšuje moje sebevědomí, soustředění, kulatá záda.

Petr Marbul Lehký
ročník 1976
cvičí od roku 1996
designér a truhlář

 

 

 

 


 

den to kara te do
karate, ČFTK, ČATK, ITKF, tradiční karate, oddil tradičního karate, karate klub matsu, Nishiyama, matsu, sebeobrana, zen, Praha, umění, bojová, bojová umění karate, CTKF, CTKA, ITKF, traditional karate, Nishiyama, matsu, self-defense, zen, martial, arts, martial arts